Kameny na cestě

17. května 2007 v 9:55
Každý má tendenci neustále něco porovnávat. Říkat si pro sebe: "Vždyť to ještě se mnou není tak zlé, chovám se slušně, jsou lidé horší v chování". Když mi někdo něco vytkne, tak se automaticky ve mně vytvoří obrana, která má snahu přejít do útoku. To se mi stalo nedávno. Bránila jsem se něčemu, co byla pravda. Především musím já sama dát do pořádku svůj život a ne se odvolávat na to, že to přece se mnou ještě není tak špatné, když jiní lidé občas také hřeší.

Ale Bůh bude soudit mě podle mé knihy života, ne podle ostatních, to si musím vždy připomenout. Někdy mi hned nedojde, jak je Bůh asi zarmoucený, když udělám chybu ve svém jednání. Když se uchlácholím tím, že se vlastně tak moc nestalo. Ale to se v tu chvíli zdá mně. Bez poslušnosti se dál nedostanu. To se spíš budu Bohu vzdalovat. Právě zvyky jsou asi to nejhorší. Musím se naučit určitému řádu ve svém životě, naučit se vyhýbat tomu, co škodí. Ještě mě ale pořád rozptyluje spousta věcí. Vyšlapávat tu cestičku za Pánem není jednoduché. Když chce člověk pokračovat, musí odvalit ty kameny, které překážejí, aby mohl kráčet dál.

Někdy mohou ty překážky klást i jiní lidé. To vše je ale dílo Ďábla, který nás zkouší, jak jsme silní. Jestli se mu podaří se trochu zadrápnout, zpochybnit naši víru, nechat nás žít v nejistotě, jestli to, že jsme pochybili, je opravdu tak neomluvitelné.

Ev, Marka 9:40-42

Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám v mém jménu podá pohár vody, abyste se napili, protože jste Kristovi, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zbyněk Zbyněk | Web | 18. května 2007 v 14:09 | Reagovat

Ahoj Jolanko. To je pěkný článek. Jsem rád, že jdeš za naším nebeským Tatínkem s otevřeným srdcem. Kéž tě provází na každém kroku a do všeho, co tě čeká, dává ti svou moudrost a trpělivost.

2 Jolana Jolana | 18. května 2007 v 18:23 | Reagovat

Ahoj, někdy je složité rozlišit, co mi dodá sílu, nebo co mě může ublížit. To, co vypadá jako neškodné, může být někdy nebezpečné. A začne to právě těmi maličkostmi, nad kterými mávnu rukou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama