Červen 2007

Plástev medu

30. června 2007 v 9:33
Př. 16:24
Laskavá slova jsou plástev medu, balzám na duši, na kosti lék.

Všichni je máme "u sebe". Jenom možná nevíme, kdy, jak a kde je použít. Někteří lidé na ně zapomněli. Nebo možná nemají příležitost je někomu říct. Ono je také těžké používat laskavá slova, pokud vás někdo častuje třeba urážkami, pohrdáním, zesměšňováním. I když náš Pán nám přikazuje, abychom ostatním lidem odpouštěli a modlili se za ně a on sám je k nám laskavý stále, i když naše chování není vždycky podle jeho představ, umí být trpělivý, milostivý, umí nám odpouštět. Poznala jsem lidi, kteří si mysleli, že jsou něco víc, než ostatní, kteří měli snahu druhé ponižovat, aby sami vynikli (bez ponižování druhých jim to bohužel nešlo).

Modlitba na středu

20. června 2007 v 11:25
Jednou jsem si koupila malou knížku "Večerní modlitby" od Tomáše Halíka, ve které jsou modlitby i na jednotlivé dny v týdnu. Z těch z křesťanského starověku se mi líbí středeční modlitba (z řecké liturgie). Protože právě dnes je středa, dovolím si ji sem napsat.
Soucitný, milosrdný, shovívavý
a slitováníplný Pane,
slyš naši modlitbu a shlédni k našemu volání.
Opatři nás znamením své dobroty
a veď nás svou cestou, abychom kráčeli
za tvou pravdou.
Rozvesel naše srdce,
abychom žili v úctě k tvému svatému jménu,
neboť jsi veliký a podivuhodný.
Tys jediný Bůh a tobě není nikdo roven, Pane,
jsi mocný svým milosrdenstvím
a dobrotiv svou mocí,
abys podpíral, utěšoval a zachraňoval všechny,
kteří skládají důvěru ve tvé svaté jméno.
Tobě přísluší veškerá sláva, čest a klanění,
Otci, Synu i Duchu svatému,
nyní i vždy i po všechny věky.
Amen

Sliby - chyby

18. června 2007 v 11:23
Kazatel 5:4-6
Když Bohu něco slíbíš, neotálej to splnit: hlupáky totiž
nemá v oblibě. Cokoli slíbíš, splň! Bylo by lepší nic
neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil. Nedovol svým
ústům, aby tě přivedla k hříchu, neříkej Božímu poslu,
žes to tak nemyslel. Proč máš svou řečí hněvat Boha,
takže by zničil vše, cos dokázal?

Myslím na Ježíše

16. června 2007 v 11:27
Jen tikot hodin nese se ke mně tiše,
víc nevnímám, myslím jen na Ježíše,
v zavřených očích představa jeho těla,
krev, která stéká po rouchu, co se bělá.
Bolest a slzy - to je to vykoupení,
za tebe, za mě, za celá pokolení.
Na věky věků jeho krev hříchy smývá,
na věky věků, nikdy jí neubývá.
Na prázdném kříži po hřebech zbyly díry,
za naše hříchy, pro sílu naší víry
Ježíš vstal z mrtvých, na trůně sedí v nebi.
U kříže zbyly jenom tři velké hřeby.

Dar od Pána

10. června 2007 v 9:32
Pr. 3:27-28
Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují, když je
v tvé moci něco učinit. Neříkej bližnímu:"Přijď jindy",
když právě teď mu můžeš pomoci.

Kolikrát stačí jen si popovídat, aby se člověku ulevilo
od starostí, nejde mnohdy ani o nějakou hmotnou podporu,
ale o to mít spřízněného člověka, který dokáže naslouchat.
Takový záchranný kruh, kterého se chytá ztroskotanec.

Mandlové oči

5. června 2007 v 17:11
Sice už dávno odkvetl šeřík i fialky, měsíc lásky
už je také nenávratně pryč, ale ráda bych tuhle
básničku věnovala zamilovaným.
Mandlové oči
Za vůně šeříku Ty osmělil ses v parku
tu dívku oslovit a pozvat na polárku.
Má oči mandlové a ústa s vůní jahod,
není to bláhové se těšit z krásných náhod.
Za vůně fialek jen trochu zaváhala,
ty zeptat ses jí chtěl, proč že by se jít bála.
Má oči mandlové a úsměv Mony Lisy,
máš přání bláhové: milovat jako kdysi.
Je dávná touha tvá, vždy vítaná a věčná,
je ticho před bouří, však není nebezpečná.
Má oči mandlové a ty jsi se v nich spatřil,
máš přání bláhové: aby jsi jen jí patřil.

S úctou a pokorou

2. června 2007 v 9:45
Moc jsem v posledních dnech přemýšlela o tom, co
pro mě znamená Bible. Je to kniha, která se nedá svou
důležitostí a nezbytností porovnat s ničím, a přitom
je pro náš život velmi důležitá. Chovám k Bibli nesmírnou
úctu, protože je takovým přítelem v životě člověka, zrovna,
jako Bůh je náš přítel a můžeme k němu kdykoliv hovořit,
tak kdykoliv můžeme vzít Bibli a vybrat si příslušnou část.
Mám před Biblí respekt, protože ode mě vyžaduje
disciplinovanost a poctivost v životě. Hlavně to, že nemám
soudit druhé, dokud si neudělám pořádek "před vlastním prahem".
Ev.Matouše 7:3-5
Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním
oku si nevšímáš? Jak můžeš říci svému bratru: 'Nech mě,
ať ti vytáhnu z oka třísku,' a přitom máš sám v oku trám!
Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy
prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
Ev. Marka 11:25
Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud něco
proti někomu máte, aby i váš Otec v nebesích odpustil
vaše prohřešky vám.
Nikdo snad není rád napomínán, že něco dělá špatně,
když si stojí na svém. Ale Bible je k nám upřímná, když
po nás požaduje, abychom se odpoutali od toho, co nám škodí,
pokud chceme žít ve víře. Tato moudrá kniha nás učí
žít v Boží milosti.