Červenec 2007

O čem snít

30. července 2007 v 21:35
O čem snít
O čem snít ve spánku,
z vlasů pár copánků,
na noční košilce sedává sen,
hladí tvá pohoří,
lehce se zaboří
do tváří, do vlasů, hebký jak fén.
Ve spánku do snění,
jak v duších souznění,
otvírá okénka, dívá se z nich,
to, co v nich uvidí,
do duše uklidí,
do duše nevinné, čisté jak sníh.
Spánek sny proplétá,
pouští je do světa,
pouští je po noci jak vodní proud,
jsou tam jak lodičky,
co nesou lidičky,
zmatou jim srdce, co bojí se plout.

Domov

26. července 2007 v 17:56
Domov - to není jen slovo. Není to jen místo, odkud ráno vycházíš
do práce nebo do školy a kam se odpoledne zase vracíš, aby ses
potkal se členy své rodiny, probrali jste, co se vám za ten den
událo a po večeři a zhlédnutí televize šli na kutě.

V Božích rukách

20. července 2007 v 15:15
Představuji si laskavou dlaň, která hladí a které se mohu zachytit,
když potřebuji oporu, sílu a pevný bod.Už dávno jsem neměla v někom
takovou jistotu. Tohle se nedá srovnat s láskou kteréhokoliv muže,
žádný z nich by můj život nedokázal tak opatrovat, jako náš Bůh.
Je to i obdiv, dík, vděčnost. Je to i důvěra a síla. Obrovská Boží
síla, která dokázala stvořit tenhle svět se vším všudy. Mocný, silný
a láskyplný přítel - Bůh. Co si může žena víc přát než milující,
pevnou a starostlivou oporu?

Boží plán

18. července 2007 v 10:35
Právě jsem dočetla knihu Merlina Carotherse "Život v nových dimenzích". Tento americký vojenský kněz
nás nabádá k tomu, abychom přijímali dobré i zlé, protože je to v Božím plánu, a za vše děkovali.
Dovolím si uvést několik ukázek.
Naše víra kotví v Božím pravdivém slovu, ne v našich citech. Ale Pán Bůh nám slibuje, že naši radost a pokoj bude rozhojňovat, čím více ho budeme následovat.

Plamínek svíčky

11. července 2007 v 10:59
Plamínek svíčky si klidně plál,
když řekla jsem jediné přání:
aby můj Pán vždy při mě stál
a vedl mě až do skonání.

Tou nocí letní zněl můj hlas
a náhle zhasla hvězda malá,
co když už blízko je smrti čas
a já se konce tolik bála.

Plamínek svíčky se trochu chvěl,
to v tichém dechu mého hlasu.
Možná mi Pán tím říci chtěl,
ať nezoufám, že mám dost času.

Není návratu

6. července 2007 v 11:13
Vracím se v myšlenkách zpátky. Denně myslím na svého staršího syna, který už bohužel nežije. Byla to ta nejhorší rána, která mě v životě potkala. Nelze se k tomu nevracet. Byl součástí mého života, rostl ve mně, pak vedle mě pětadvacet let. A jak dospíval, měli jsme spolu i konflikty a nedorozumění (říká se jim "generační").

Zlepšováčky

2. července 2007 v 9:05 | Jolana
Jak mi tak hlavou probíhá včerejší den, tak jsem si vzpomněla na jednu docela komickou věc. Byli jsme nakoupit v jednom supermarketu, kde při vstupu přelepí všem, kdo si berou košík, tašku nahoře samolepkou, asi proto, aby nikdo nic neodcizil (nechápu, proč to dělají, když má zboží kódy, které by v případě odcizení vyvolaly patřičný signál). Kamarád mi to nechtěl věřit. Ale taky dostal samolepku. To mi připomnělo, jak kdysi v jednom mléčném baru dělali do lžiček dírky, taky asi proto, aby si lidé rozmysleli je odcizit. Zkuste nabrat něco na lžičku, která má vprostřed díru! Horká káva nebo čaj - ze lžičky jste neměli šanci. Jen si matně pamatuji, že na to každý nevěřícně koukal, co to je za "zlepšovák".