Srpen 2007

Vzpomínka

30. srpna 2007 v 20:16
Jen jednou se dotkneš hvězd
(Jiří Vavřina ml.)
Jen jednou se dotkneš hvězd,
jen jednou odletíš,
až se Ti srdce zastaví,
až zkamení ti tvář.
Jen jedno máme stejné,
tenhle svět nám nepatří
a pak tvé oči spatří
tu nejkrásnější zář.
Zář lásky, kterou dal ti Bůh
ať můžeš věčně žít
se všemi tam v nebi.
Až pak poletíš
a uslyšíš zvony,
co zvou tě do nebe
a rozesmějou tvář,
ty přidáš se k nim
a odletíš s nimi
a tvé oči spatří
tu nejkrásnější zář.
Zář lásky, kterou dal ti Bůh
ať můžeš věčně žít
se všemi tam v nebi.

Rozloučení

27. srpna 2007 v 22:52
Dnes jsem se rozloučila s maminkou. Několik dní (nejtěžších a zároveň
posledních v jejím životě) strávila na oddělení ARO hradecké fakultní
nemocnice, kde měla maximální péči. Moc děkuji všem, kteří se o ni
starali, protože byla stále na přístrojích. Byli velmi ochotní, soucitní,
příjemní. Proto bych jim chtěla moc poděkovat. Lepší péči snad ani
maminka dostat nemohla.
Protože náš Pán chtěl mít maminku u sebe, tak se musím smířit s jejím
odchodem. Vím, že pro ni připravil jen to nejlepší. A až mně dohoří má
svíčka, tak se spolu zase setkáme. Nejen s ní, ale setkám se i se svým
synem, se svým tatínkem a ostatními, kdo uvěřili v nekonečné Boží
milosrdenství. Jemu děkuji za jeho péči a lásku, kterou od něho dostávám.
Maminka uvěřila v Boha až v posledních měsících svého života, kdy se
začala modlit. Byla jsem šťastná, že s ní jednou budu moci být navždy
v nebeském království. Protože víra je pro nás spasení.
"Nezasévej mne, smrti, do svého pole, dokud jsem se nestal dobrým
pšeničným zrnem."
(úryvek z modlitby křesťanského starověku)

A zase zlepšováček

20. srpna 2007 v 21:28
Konečně jsem se odhodlala napsat to, s čím zápasím už dva dny.
V jednom nejmenovaném marketu jsem pod názvem jednoho výrobku
viděla napsáno "česká chuť". Co to je? To jako my Češi máme jiné
chuťové buňky, než ostatní obyvatelé zeměkoule? Není nad vylepšení
výrobku, hlavně, že jsme neustrnuli. Ale až se začnou prodávat třeba
boty na "české nohy", tak to teprve bude v obchodech vzrušující.

Boží láska

19. srpna 2007 v 12:50
Boží láska
Je skryta ve zdech kostelů,
je v teple lidských dlaní,
je v křídlech strážných andělů,
co na cestách tě chrání.
Je ve všech slzách Marie,
z Kristovy proudí krve
a v našich žilách ožije
jak odevzdání prvé.
Je živá voda věřících,
je čistá, pravá, věčná,
bydlívá jen v těch příbytcích,
kde slýchá slůvka vděčná.
Srdce je její komnata,
mysl je její pramen,
když slova Boží přijatá
končíváš slůvkem AMEN.

Srovnávání nesrovnatelného

14. srpna 2007 v 11:42
Připadá mi trochu trapné srovnávat, o kolik jsou potraviny (nebo
i jiné věci) v zahraničí dražší a že se tedy budou u nás zdražovat,
aniž by někdo také začal srovnávat platy. Tím myslím platy běžných
zaměstnanců (ne nějakých manažerů). Pokud má žena, pracující třicet
let, plat přibližně 10 tisíc korun, tak při kurzu 28 Kč/Euro by její
plat vyšel přibližně na 357 Eur. Nevím, jak dalece to odpovídá platu
ve vyspělých západních zemích. A co si ve srovnání s námi může za to
koupit tamní pracující občan.

Oběť rtů

13. srpna 2007 v 10:31
Modlitba je v Bibli nazývána "obětí rtů". Kdykoliv se k ní můžeme
uchýlit, když pocítíme touhu a potřebu oslovit našeho Pána. Ráda bych
uvedla jednu večerní modlitbu z knížky Tomáše Halíka. Myslím, že je
v ní obsaženo vše podstatné: nejen láska k našemu Pánovi a k ostatním
lidem, ale i touha uchránit svět před zkázou a zachovat jej navěky.
Ve jménu Ježíše Krista a pro lásku jeho srdce tě prosím:
- aby všichni křesťané byli jedno a aby svět přijal jejich
svědectví
- za pevnou víru a pravdivost života všech služebníků církve
- za věrnost, porozumění a lásku v rodinách
- za pokoj, spravedlnost a svobodu pro všechny národy světa
- za ochranu stvoření před ničivou mocí člověka
- za tvou pomoc, sílu a trpělivost pro všechny pronásledované,
nemocné, opuštěné a smutné
- za obrácení a proměnu srdce všech hříšníků a všech nepřátel
pravdy
- za světlo Ducha pro ty, kdo hledají Boha a kdo se rozhodují
v důležitých věcech
- za požehnání pro ty, kdo nás žádali o modlitbu a pro ty,
kteří jsou nám zvlášť svěřeni
- za útěchu pro umírající a za spásu zemřelých
- za vlastní růst ve víře, naději a lásce, v pokoře
a v následování Krista
- za obnovu a dovršení všeho a všech v Kristu

Důvěra v člověka

5. srpna 2007 v 20:14

Štěstí, že můžeme důvěřovat našemu Pánovi. Důvěra v některé lidi nám,
bohužel, může způsobit velké zklamání. Zvlášť tehdy, pokud si na ty
lidi zvykneme a máme je docela rádi. O to je to pak horší. O to víc
bolí, když se dozvíme, že jejich zájem o nás byl čistě vypočítavý
a zištný.
Už se mi párkrát stalo, že jsem se takhle spálila. Nezvyknu si na to.
Je to smutné, zvlášť v případech, kdy ten člověk dělá "psí kusy",
aby se vám přiblížil a házel superlativy na vaši osobu. A vše jen
pro jeho zájem - jenom proto, že něco chce nebo potřebuje. A pokud
to získá (nebo třeba i nezíská), tak jeho zájem opadne a už se neozve.
Důvěra se získává těžko.
Bohudík se tohle zklamání netýká mých blízkých v Kristu Ježíši.
Pr. 17:20
Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo křivý jazyk má, špatně dopadne.