Říjen 2007

Elektrofonické kytary

30. října 2007 v 7:59 | Jolana
Pokud má někdo zájem se dozvědět o historii české elektrofonické kytary
i o tom, proč byl tento úspěšný vývoj tehdy zrušen, odkazuji na stránky
www.jolana.info. Velmi pěkně tam má tuto historii zpracovanou Vláďa Žák.

Jak se nebát s čajem

27. října 2007 v 10:30
Viděla jsem krabičku, na které bylo napsáno "Dětský ovocný čaj
protistrašidlový"(ještě tam byl "protizlobidlový", ale já nezlobím :o)).
Myslím, že mnozí z nás dospěláků bychom vzali s povděkem za pořádný
hrnec protistrašidlového čaje.
Mně by se hodil náramně: když mě straší, že zdraží potraviny natolik,
že budu celý den žužlat jeden rohlík. Že zdraží elektřinu tak, že si
potmě rozsvítím akorát, když půjdu na záchod. Že prodlouží věk odchodu
do důchodu a já dřív umřu. Že nebudu mít peníze na léky atd.... Těch
strašidel je dost. Ale teď už vím, že když si každodenně udělám kotel
protistrašidlového čaje, že mě nic nepřekvapí. Ta jistota je uklidňující.

Představ si ...

21. října 2007 v 21:15
Představ si někoho, kdo je vždy nablízku, když se potřebuješ svěřit.
Kdo tě vždy vyslechne, ať je den či noc. Někoho, kdo tě miluje se všemi
tvými vlastnostmi, i s tvými nedostatky. Někoho, kdo tě nikdy neopustí.
Někoho, kdo dokázal obětovat svého jediného syna, aby byly TOBĚ
odpuštěny hříchy. Máš snad lepšího přítele? Já ne. Můžeš ho kdykoliv
oslovit, kdykoliv mu otevřít své srdce. Že už dlouho někoho takového
hledáš? Ale vždyť je tak blízko! Stojí o tebe víc, než si myslíš. Vidí
tě, slyší tě, miluje tě. Kdo že to je?
Je to Bůh. Náš nebeský Král. Důvěrný přítel, který tě nikdy nezradí,
neopustí, který člověku ukáže cestu za světlem a věčným životem.
I když žiju na Zemi,
náš Pán je mé zázemí
a když úzkost v srdci mám,
pak chrání mě Král sám.
Jedno jen si můžu nejvíc přát.
Jedno jen - aby mě Bůh měl rád.

Černé kaňky

14. října 2007 v 12:16

Bůh nás stvořil jako obyčejné smrtelníky, kteří si mají sami zvolit,
zda mu budou důvěřovat a nebo ne. Jestli budou život pozemský považovat
za způsob, jak dát Bohu najevo svou lásku a nebo jestli život využijí jen
ke svému prospěchu.

Boží tvorové

10. října 2007 v 9:33

V poslední době se v médiích hodně probírá týrání zvířat. Zarazil mě
v televizi výrok jednoho kluka, který na svou omluvu, proč týrali
s kamarádem kočku, řekl, že nevěděl, že je to trestné. Ne, že lituje,
protože tomu zvířeti ublížil, ale že ho za to potrestají. Zvláštní
přístup.

Pochoutky od lásky

7. října 2007 v 7:56
Jak mi přibývají léta a blížím se věku spíš babičkovskému, tak si
občas vzpomenu na své dávné lásky, na ty hezké, kdy byl člověk šťastný
a náklonnost byla oboustranná, nebo i na ty smutnější, kdy jsem byla
zamilovaná a láska opětovaná nebyla. Byla spíš platonická, ale svým
způsobem mě nejen trochu trápila, prožívala jsem i hezké chvilky,
naději, vzrušení. Teď už mě "vzruší" akorát tak zajímavá hudba nebo
nějaká ta dobrota na talíři. Ale abych zase nebudila zdání, že jsem
v tomto směru skeptická, tak věřte, že mám ze svého okolí zkušenosti, že
pokud se zamiluje starší člověk, je to ještě daleko horší a emotivnější,
než když prožívá lásku nějaký "mlaďák".