Poetické dopoledne

27. prosince 2007 v 21:29
(Bůh: je krásné ráno, tak vstávej, užij požehnaný den v radosti a kráse.
Ďábel: pchá, jaké krásné ráno? Jen zkus vstát. Klouby bolí, svaly taky
- a co hlava?)
Vstávám, je krásný požehnaný den, jen kdyby mě tak nebolely klouby a svaly.
S hlavou to není o moc lepší. Možná to spraví jeden Panadol.

(Bůh: podívej se z okna, jak krásně svítí sluníčko, potěš se se svými
zvířátky.
Ďábel: raději se z okna nedívej, je tam pěkná kosa, kočky ječí hlady
- a jéje, kterápak to blinká?)
Za oknem krásně svítí sluníčko, i když je pod nulou. Tak co, kočičky,
máte hlad? A jéje, kdopak to blinkal?
(Bůh: sprcha osvěží, voda je blahodárná, smyj ze sebe i starosti, ať jsi
přede mnou očištěná a osvěžená.
Ďábel: komupak to došlo mejdlo?)
Lezu do vany, ta osvěžující sprcha, to je krása....No nazdar, zapomněla
jsem, že mi došlo tekuté mýdlo, no, ještě, že mám tuhé, ale nesmím ho
zapomenout koupit....Ještě, že nedošel toaleťák.
(Bůh: napiš si, co máš koupit, pěkně všechno zkontroluj, na nic nezapomeň.
Hlavně se posilni dobrou snídaní.
Ďábel: na co to kontrolovat? Namazanej chleba ještě nikomu žaludek
nepropích!.. Kdopak si to rozlil kafíčko! Máslo došlo! Chleba je tvrdej!)
Dělám soupis nákupu, mezitím si chystám snídani, chleba je sice trochu
tvrdý a máslo došlo, ale je tady sýr. Jéje, rozlila jsem si kafe. Ale to
mi přece náladu nezkazí.
(Bůh: uklidni se, tu peněženku určitě najdeš. Hlavně se teple oblékni a
obuj, když tam mrzne.
Ďábel: sklerózička, skleróza, copak hledáme? Nojo, peněženku! ..Už ti
dlouho nepraskla bota, že?)
Hurá, našla jsem peněženku, můžu vyrazit nakoupit. Do háje - praskla
mi podrážka u těch teplých bot. No co, do samošky snad dojdu. Není to
daleko.
(Bůh: i prodavačky jsou jen lidé, budˇ na ně milá, i když mají špatnou
náladu, ty taky nejsi vždycky samý med.
Ďábel: ale, ale, srážka s neochotnou prodavačkou, co se divíš, vždyť je
podrážděná každou chvilku jako ty, jen se žerte a kousejte, to je bašta!)
A jéje, už to vidím, u pultu je zase ta neochotná prodavačka, moc se mi
tam nechce, ale když potřebuju něco navážit. ..No, přežila jsem to, ale
kde jsou ty doby, kdy se říkalo: náš zákazník - náš pán.
(Bůh: máš opravdu vše, co sis napsala? Tak zaplať a vydej se zpátky domů.
Ďábel: ale copak? Košíček nejede? Zaseklo se kolečko? A rozpadá se
botička?)
Tak zpátky k pokladně, jen kdyby ten košík nestávkoval a jel pořádně.
Bota praská čím dál tím víc.... Kontroluji účtenku. Na rozbité botě
cupitám jak otylá Japonka, obtěžkaná taškami. Snad dojdu domů.
A to je teprve dopoledne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 milicadam milicadam | E-mail | 19. ledna 2008 v 13:34 | Reagovat

Nekatolická křesťanská TV Online! Množství kázání, dokumentů, hudebních klipů. Co zbylo na dně moře po přechodu Mojžíše? Video ze semináře s fotkama na těchto stránkách. Možnost volžit osobní videa! Vše zdarma a většina v češtině! Níže pod videem si můžete přečíst další postřehy a zajímavé odkazy diváků. Navštivte : http://www.tv7.cz/moje-tv7?vid=198

Děkuji.

Adamčík

2 kenny kenny | 20. března 2008 v 22:23 | Reagovat

wow, velice pěkný textík :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama