Co jest člověk?

8. února 2008 v 10:19
Ž 144:3-4
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš? Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Při této části žalmu jsem se už podruhé zarazila. Co (nebo kdo) jsme my - lidé, že nás Bůh tak zahrnuje svou přízní, láskou, péčí, že si mezi lidmi vybral matku svého syna, který svým posláním omilostnil lidstvo po všechna další pokolení? Bůh, který je všemocný, jehož velikost, sílu a moc si nikdo z nás nedovede ani představit - tak tenhle Bůh miluje nás, zranitelné lidičky, a nejen zranitelné. Vzpurné se stále se opakujícími chybami, nedůsledné, paličaté, hříšné, nepoučitelné. Nedodržujeme mnohdy své sliby, nezajímají nás bližní, a i na něho, Boha, si mnohdy nedokážeme udělat svůj čas a aspoň mu věnovat modlitbu, promluvit k němu. Co je na nás - lidech - tak přitažlivého pro Boha?

Jsme jeho děti. On je milující Otec. A každý rodič miluje své dítě, ať je jakékoliv. A že jsme každý Boží originál.
Před časem jsem psala, že jsem nastoupila do nového zaměstnání. Jsem pokladní v samoobsluze. Měla jsem z toho strach. Nejen z té odpovědnosti, ale tak trochu i z lidí. Právě proto, že jsou tak různorodí. Z 99 % jsou mírumilovní, ale najdou se i tací, kterým činí potěšení podusit trochu tu "bábu v kase". Nedavno jsem zaslechla, jak se dvě slečny domlouvaly a přitom se už dopředu chechtaly, že mi něco provedou. "Hele, tohle nerozdejchá!" A já nevěděla, co nerozdejchám. Ale asi se slečnám nakonec zželelo skorodůchodkyně, nic se nestalo a já jsem si oddychla.
Ž 144:9
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Ano, můj Pane, kterého denně o milost prosím, který nade mnou držíš svou ochrannou ruku, který jsi mojí oporou, mým nebeským láskyplným a všemohoucím Otcem, Tobě zpívati budu. O tom, jak moc Tě chválím a jak děkuji, jak jsem vděčná za zdraví, za domov, za rodinu, za práci, za lidi kolem sebe, za svá zvířátka, za to, že mě miluješ takovou, jaká jsem a dopřáváš mi být tady na zemi Tvou služebnicí.
Ž 144:15
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M M | Web | 8. února 2008 v 11:09 | Reagovat

To je pěkný blog.

2 Jolana Jolana | 9. února 2008 v 13:09 | Reagovat

Děkuji za pochvalu, Marku, Ty máš zase pěkné fotky, což já neumím. Můj blog je spíš o mých reakcích na to, co zrovna čtu, o čem přemýšlím. V poslední době ale postrádám trochu motivaci, nemůžu se soustředit, což mě mrzí. Je to zřejmě tím, že se hodně soustředím v práci. Ale každý máme své problémy. V každém případě děkuji za návštěvu mého blogu. Měj se moc hezky, přeji Boží požehnání a stálé zdraví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama