Co mě bolí

22. května 2008 v 0:42 | Jolana

Filipským 2:1-3
1 Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky,
nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství,
2 pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled,
stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl.
3 Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale
raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.

Stává se vám, že když se někdo dozví, že jste křesťané, změní
se jeho chování? Teď nemyslím to, že by někdo začal odsuzovat
víru, ale prostě začnou lidé časem provokovat. Přitom sledují,
jak budete jako věřící reagovat, jestli budete pohoršeni, nebo si
toho nebudete všímat. Co dělat, když si ty lidi předtím oblíbíte,
začnete je mít rádi a docela vám na nich záleží? Asi nejde dělat
vůbec nic, jen, jak se říká, pustit to jedním uchem tam a druhým
ven, protože víte, že kdybyste reagovali, bylo by to ještě horší.
Představte si ženu, které záleží na tom, že vypadá dobře, je
atraktivní, vzdělaná, v pokročilejším věku a místo pusy má žumpu.
Jinak to vulgární vyjadřování nejde nazvat. Nechci nikoho soudit,
nemám na to právo, občas mi ulítne silnější slovo a zdaleka nejsem
někdo, kdo by "hodil kamenem, protože je bez viny". Je to směšně
dětinské, mrzí mě ta provokace, nic jiného v tom není. Taky už
jsem psala, že se řídím pravidlem "žít a nechat žít". Protože
vše, co člověk udělá, se mu vrátí zpátky. I mně se má provinění
vrátila jak bumerang, protože Bůh a náš Pán nenechá nic
nepotrestáno.
Ta jeho spravedlnost je varováním, myslím, že Bůh nemá rád,
když se mu někdo vysmívá, provokuje a znevažuje to, co by mělo
být pro nás, lidi, vlastně přirozené, a to je vděčnost za dar
života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marklish marklish | Web | 28. května 2008 v 10:13 | Reagovat

Ahoj Jolanko,

děkuji za vzkaz na mém blogu. Moc mě to potěšilo! Bůh Ti žehnej! :)

2 Jolana Jolana | 28. května 2008 v 20:15 | Reagovat

Ahoj, Marklish, to já děkuji za Tvé chvály v našem KSku. Máš hlas jak zvon. A to, aby zvon zazněl, to záleží také na jeho srdci. Jen je škoda, že Tě tady vidím a slyším jen občas. Je mi jasné, že máš své zázemí někde jinde, ale mě se to Tvé chválení našeho Pána moc líbilo. Zrovna tak, jako když chválí Citadela, jen postrádám Swaté Wětry. Pro sbor je moc důležité, aby byl Pán přítomen a radoval se společně s námi, abychom dokázali vzdorovat těm nepřízním a pokušení, která na nás sesílá sám Satan. Vždycky, když společně ve sboru chválíme, tak se cítím daleko silnější, stojíme před Bohem všichni společně, vzdáváme mu dík a on vidí naše společenství jako silné a jemu odevzdané. Proto já jako člověk, který vložil svůj život do rukou našeho Pána, jsem ráda, když vidím ženu, jako jsi Ty, která také dovede svou lásku k Bohu vyjádřit hraním a zpěvem. Ať Ti Pán dá co nejvíc inspirace, tvůrčích nápadů, aby jsi ho vždy se svou kytarou a zpěvem potěšila. A nejen jeho, ale i nás všechny. Ještě jednou dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama