Únor 2010

Modrá jako nebe

21. února 2010 v 19:28 | Jolana
Pořád mi chodí poslední dobou SPAM na Viagru. Asi mi ho posílá
nějaký dobroděj, který má nezapomenutelné zážitky s tabletkou
modrou jako nebe. Nevím, kam bych mu napsala, že já ji nepotřebuju.
Ani na té adrese, ze které to chodí, se nic nedozvím. Tak se to snažím
do tohohle článku napsat slušně, oceňuji snahu nabídky, ale také musí
být poptávka. Jestli jsou vztahy, které partneři udržují jedině díky modré
tabletce na sex, tak je mi to upřímně líto.

Největší REALITY SHOW

14. února 2010 v 23:55 | Jolana
Když někde pozoruji ten člověčí mumraj a shon, tak mě napadá, že
celý svět je taková velká REALITY SHOW. Každý máme své místo,
každý z nás je sledován. A ten největší režisér a scénárista - to je sám
Bůh. Je jasné, že má spoustu pomocníků, tolik aktérů by sám nezvládl.
Takže my všichni jsme vlastně "v obraze". Každý si hrajeme tu svou
Show, tu svou každodenní realitu.

Maminko, věř mi

9. února 2010 v 9:48 | Jolana
To byl tedy včera den! Nevím, jak by se to dalo nazvat slušně. Začalo
to ráno, kdy mě v jedné ulici pronásledoval velký černý pes. Nic mi
neudělal, ale - chtěl se hárat na mé noze! Nemohla jsem se ho zbavit,
taky jsem se bála, abych ho nějakým prudkým pohybem nepodráždila
a on mě nepokousal. Volala jsem, aby mi někdo pomohl, nakonec ho
zahnali lidé z jedné vilky. Když jsem se vrátila domů, čekal na mě
nepříjemný dopis. Tak jsem si sedla a bylo mi do pláče. Když mám
lítostivou chvilku, tak mi moc chybí jeden člověk, který se mnou vždy
probral věci, které jsem měla na srdci, který mi byl hodně blízký, skoro
pokaždé mi rozumně poradil, a když si nevěděl rady, tak mi řekl: ono
se to časem může změnit a vyřešit samo. Tím člověkem byla moje
maminka.

Oběť rtů

7. února 2010 v 14:52 | Jolana
Pořád si musím dávat pozor, abych "nebrala Boží jméno nadarmo".
Je znát, že to nehezké, co se v člověku zakoření, tak se jen těžko mění
k lepšímu. Jako všechny špatné zvyky, kterých se chce člověk
zbavit. A že se jich za život nahromadí!