Leden 2012

Pomáhej nám Bůh

21. ledna 2012 v 22:42 | Jolana
Kniha Přísloví, kapitola 22: 16
16. Kdo utiskuje nuzné, aby se obohatil, kdo rozdává bohatým, skončí
v chudobě. (Slova mudrců)
Kniha Přísloví, kapitola 29: 2, 4, 7, 16
2. Z rozmachu spravedlivých má lid radost, když vládnou darebáci,
národ naříká.
............
4. Skrze právo spravuje král zemi, zvyšuje-li však daně, pak ji pustoší.
............
7. Spravedlivý zná práva nuzných, darebák nerozumí, nechce znát.
...........
16. Rozmach darebáků znamená rozmach hříchu, spravedliví však spatří
jejich pád.

Zalévá mě pocit smutku, hořkosti a lítosti, že se tento stát nedokláže se ctí
postarat o potřebné. O staré lidi, o nemocné, o postižené. Že se ve společnosti
uhnízdila myšlenka, jak jsou staří lidé na obtíž a že vysávají ze státu akorát
peníze. Dokonce jsem slyšela o tom, že by se důchody měly zmrazit. Pomáhej
nám Bůh.
Naopak mi připadá nesprávné financovat nemakačenky a tím je v jejich způsobu
života podporovat. Nemyslím tím ty, kteří by pracovat chtěli, ale práci sehnat
nemohou. Myslím tím ty, kteří si zvykli na vydatné sociální dávky, nikdy nedělali,
nikdy dělat nebudou a jen náš stát vysávají.
Představte si velkou rodinu, kde většina členů chodí do práce, peníze, které
vydělají, dávají do společné kasy, je v té rodině i důchodce, který přispívá
svým důchodem na chod domácnosti, jsou tady i děti, které naopak potřebují
zaopatřit. A pak je tu jeden člen: říkejme mu darmožrout. Nejen, že ničím
nepřispívá, ale odčerpává finance, ničím nepomáhá, rozhazuje peníze pouze
za své potřeby, záliby, hospodaří s penězi, které mu nebyly určeny a které
mají sloužit potřebám celé rodiny: musí se zaplatit náklady na bydlení, musí se
nakoupit jídlo, dětem potřeby do školy atd. Ale darmožroutovi je to úplně jedno,
jde mu jen a jen o to, aby uspokojil potřeby své a popř. svých kamarádíčků. A jeho
potřeby jsou čím dál tím větší, až se stane, že na ostatní členy rodiny nezbyde
skoro nic. Taková rodina se musí kvůli darmožroutovi zadlužit. Sice se ho bez
úspěchu snaží přesvědčit, aby se také snažil něco pro rodinu udělat, ale on si
zvykl na bezpracný a pohodlný způsob života. Nic mu nechybí, jak se říká "pečení
holubi mu létají sami do huby". Co udělat s takovým darmožroutem?
Nejsem natolik studovaná, abych rozuměla ekonomice, politice, sociálním
věcem. Mám jen selský rozum, ale ten mi bohatě stačí na to, abych viděla, jak
je naše milovaná země drancována. Jak je to asi těžké pro rodiny s dětmi, kde
jeden z rodičů ztratí práci, jak je to těžké pro lidi, kteří se zadluží a přijdou
podvodnými smlouvami o střechu nad hlavou. Zajímá tohle vůbec někoho? Je
snad někdo, kdo by se vzchopil, lidově řečeno "praštil" do stolu a řekl: "Už toho
bylo dost. Na naše rozhodnutí je odkázán celý národ, tak se musíme snažit,
aby jsme se dostali z krize, aby vše fungovalo tak, jak má."
Je vůbec nějaké východisko?

Co tomu říkáš, Hippokrate?

17. ledna 2012 v 13:17 | Jolana
Docela by mě zajímalo, zda jsou někteří lékaři finančně zainteresovaní
na předepisování některých léků. Mně totiž jedna lékařka stále předepisovala
určitý lék. Pokaždé jsem ho musela po nějakém čase vysadit, protože mi
po něm nebylo dobře (beru krom toho i jiné léky, o čemž byla lékařka dobře
informována a zřejmě mi problémy způsobila kombinace všech léků dohromady).
Poslední má návštěva u ní vyústila jejím odmítavým postojem ke mně, kdy mi
napsala, že nechci užívat předepsané léky a proto mě předává do péče obvodní
lékařky. Připadala jsem si v tu chvíli jako pokusný králík, který odmítl brát jí
doporučený lék a proto byl z ordinace vypuzen. Zaráželo mě, že mi nepředepsala
něco jiného, ale protože už tam nechodím, tak jsem se tím přestala zabývat.
Až dnes jsem si na internetu přečetla, že prý má tento lék víc nežádoucích
účinků, než se předpokládalo. Proto je mi záhadou, proč mi byl neustále
předepisován, napadlo mě, že za tím musela být zřejmě finanční zainteresovanost
oné lékařky na doporučování tohoto léku. A já si bláhově myslela, že jí jde o mé
zdraví. Cha cha - tůdle nudle! Velmi pozoruhodná je další věc: když mi jiná lékařka
nechala dělat laboratorní testy, tak mi řekla, že při mých výsledcích nemusím
zatím nic brát, že to není tak akutní. Tak - a proč do mě ta původní lékařka cpala
léky s nežádoucími vedlejšími účinky, když věděla, že je mi po nich špatně?
Hippokrate, Hippokrate, co má dělat obyčejný český pacient?
(Hippokrates je pokládán za otce medicíny a nejslavnějšího lékaře
antického starověku). Hippokratovu přísahu skládají lékaři při zakončení studia.

Hippokratova přísaha - původní text
Přísahám a volám Apollona lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakín a všechny
bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností
a dle svého svědomí dodržovat.
Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů
a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu
ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři.
Pokud znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma
a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené
a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními
radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.
Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých
schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by
nebylo správné.
Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal
a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k
vyhnání plodu.
Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění.
Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám
mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.
Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného,
zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám
pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo
svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím
a uchovám v tajnosti.
Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění
skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy.
Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.